a přece jsem šel někam domů!
vzdouval se ve větru
čechral stínítka lamp
klátil se v kolejích
a vyblil se způsobně do rukávu
a pak i do tvý náruče
plný mrzkýho pochopení
a milujícího opovržení
(a taky mýho zvracení)
doma je tam, kam tě to táhne –
– rozumíš?
a já jsem taženej jak na skřipci –
– pořád tam i tam i tam!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat